Zvýšená teplota u dětí, kojenců, v těhotenství, vysoká teplota u dospělých

Měření teploty patří k hlavnímu ukazateli celkového zdravotního stavu, a to zejména u dětí.
Zvýšená teplota u dětí může být příznakem celé řady chorob, úrazů nebo také nadměrné únavy či psychického vytížení dětského organismu. Původ zvýšené teploty je tedy třeba hledat za pomoci dalších příznaků, které se vyskytnou. Teplota bývá u dětí často doprovázena bolestí bříška, tělesnou nevolností a vyskytnout se může také bolest hlavy.

Při měřené tělesné teploty rozlišujeme zvýšenou tělesnou teplotu, horečku a hyperpyrexii.
O první z nich hovoříme v případě teploty nad 37°C, horečkou označujeme teplotu přesahující 38,5°C a hyperpyrexie začíná u teploty 41°C.
Objevit se může také kolísavá teplota, kdy se střídají vysoké a nízké tělesné teploty.

Důležité je zdůraznit, že v případě zvýšené teploty či horečky se nejedná o nemoc, ale pouze o projev obrany organismu. Vysoké teploty u dětí tedy není třeba ovlivňovat, dokud nepřesáhne hranici přibližně 38°C. V každém případě je třeba hledat příčinu zvýšení teploty před zahájením jejího snižování.

Měření tělesné teploty provádíme u malých dětí v konečníku, u starších pak v podpaží. Je třeba počítat s tím, že v konečníku je tělesná teplota asi o 0,5° vyšší než v podpaží.
Zatímco teplota u kojenců by měla být po celý den stabilní a pohybovat se okolo 37°C, u ostatních dochází ke kolísání v průběhu dne.
Měříme-li teplotu ráno, lze očekávat naměření nižších hodnot než v případě měření odpoledne či večer. Nejteplejší je tělo kolem páté hodiny odpoledne.

Tělesná teplota u dětí je více náchylná ke kolísání než u dospělého jedince, a to zejména u novorozenců a kojenců v prvních šesti měsících života. V této době ještě není vyvinuta termoregulace, teplota u novorozence proto může snadno podléhat jak podchlazení, tak naopak přehřátí. Z tohoto důvodu je vždy třeba dbát na udržení optimální teploty prostředí, ve kterém se dítě či kojenec vyskytuje.

Zvýšená teplota u batolat může být způsobena například rostoucími zoubky. Je však třeba si uvědomit, že ne všechny tělesné obtíže v tomto období jsou způsobeny rostoucími zoubky. Rodiče mají často tendenci hledat příčinu právě zde a nevěnují dostatečnou pozornost možným dalším rizikům.
Zvýšená teplota u miminek by proto měla být vždy patřičně sledována a v případě jejího dlouhodobějšího výskytu konzultována s dětským lékařem.

Zvýšení tělesné teploty může znamenat komplikace také v případě výskytu u těhotné ženy.
Zvýšená teplota v těhotenství by proto neměla být brána na lehkou váhu, a to zejména v počátečních stádiích těhotenství (od 3. do 7. týdne).
Těhotné ženy by si v tomto období měly pravidelně měřit teplotu a při jejím přetrvávajícím zvýšení vyhledat lékaře. Horečka může být příznakem infekční choroby, jejíž neléčení by mohlo ohrozit zdraví i život nenarozeného dítěte. V některých případech je však zvýšení teploty u těhotných žen pouze symptomem hormonálních změn v těle.
Podobně se může objevit zvýšená teplota při menstruaci.

Pokud je teplota vyšší než 38°C až 38°C je nutné zahájit její snižování.
Obvykle se užívají léky na bázi paracetamolu (Paralen, Panadol). U dětí je vhodné využít léky v podobě čípků, sirupů či šumivých tablet. Medikamenty je možné dále doplnit zábaly nebo sprchováním, zejména pokud teplota přesahuje 39°C.
Snížení teploty je důležité zejména u kojenců a batolat, protože u nich hrozí křeče způsobené horečkou – tzv. febrilní křeče.