Zvracení u dítěte, u kojence, batolat, dětí, novorozenců

Zvracení u dítěte může být doprovodným příznakem řady onemocnění. Zvracením (latinsky vomitus), rozumíme reflexní vyprazdňování žaludečního obsahu směrem do dutiny ústní. Pro lepší pochopení níže uvedeného textu je nutné uvědomit si cestu postupu potravy trávícím traktem. Potrava z dutiny ústní putuje prostřednictvím hltanu a jícnu do žaludku, dále pokračuje do tenkého a následně do tlustého střeva. V oblasti přechodu jícen-žaludek a žaludek-tenké střevo se nachází svěrače, které korigují pasáž potravy do a ze žaludku. Při zvracení putuje potrava vzestupnou, tedy opačnou cestou.

Příčinou zvracení u dětí může být poměrně značné množství onemocnění, proto není diagnostika vždy snadná. Zvracení u novorozenců, zvracení u kojence a zvracení u batolat přibližně do 18 měsíců věku má často charakter tzv. ublinkávání. Jedná se o malé, pasivní zvracení, které se projevuje vytékáním malého množství potravy z úst dítěte, a to opakovaně v průběhu dne. Podkladem ublinkávání je dočasná nezralost trávícího systému dítěte, kdy spojení mezi jícnem a žaludkem není dosud dostatečně pevné na to, aby zcela zabránilo zpětnému průchodu potravy ze žaludku do jícnu, hovoříme o tzv. gastroezofageálním refluxu. Ve většině případů ustupuje zvracení podmíněně popsanou nezralostí trávícího systému do 18 měsíců věku dítěte, do této doby lze tedy většinou tuto podobu zvracení považovat za normální. Pokud se reflux neupraví, je léčba založena jednak na dietních opatřeních, medikamentózní terapii, popř. chirurgickém řešení. Terapeutický zásah u přetrvávajícího gastroezofageálního refluxu je nezbytný, neboť kyselý žaludeční obsah procházející vzestupně do dutiny ústní může poškodit tkáň jícnu.

Častou příčinou zvracení u kojenců a u dětí je dále tzv. pylorostenóza. Jedná se o stav, kdy přechod mezi žaludkem a střevem je výrazně zúžený, takže natrávená potrava nemůže volně odcházet ze žaludku. Pylorostenóza se typicky projeví zvracením, které nastupuje mezi 3. - 8. týdnem věku dítěte, charakter zvracení se popisuje jako tzv. „zvracení obloukem". Na rozdíl od předchozího se tento stav spontánně neupravuje a je nutná chirurgická léčba. Pozorujete-li tedy u dítěte zvracení obloukem je vhodná včasná konzultace s lékařem.

Dalším příkladem zvracení u dětí je tzv. ruminace. Ruminace označuje jev, kdy dojde ke zpětném proniknutí potravy ze žaludku do dutiny ústní, tato potrava je znovu překousána a opětovně polknuta. Setkáváme se s ní často u dětí s určitou nervovou poruchou či u dětí zanedbaných.

Usilovné vyprazdňování většího množství žaludečního obsahu v jednom okamžiku označujeme jako tzv. pravé zvracení. Jeho příčinami u dětí jsou nejčastěji dietní chyby, alergie na určitou složku potravy, infekce, neurologická a psychogenní onemocnění, jaterní nemoci a tak dále. Z potravinových alergií se může jednat např. o nesnášenlivost určité složky kravského mléka, nesnášenlivost lepku při celiakii a jiné. Při onemocněních tohoto charakteru se typicky společně objevují zvracení a průjem u dítěte v návaznost na požití nesnášené potraviny, celkově dítě neprospívá. Z infekčních nemocí se často jedná o zánětlivá onemocnění žaludeční sliznice (gastroenteritidy), zvracení však může provázet i infekce močové, respirační, podkladem může být také apendicitida (zánět slepého střeva). Z neurologických onemocnění jmenujme např. meningitidy, encefalitidy.

Pro správné stanovení příčiny zvracení u dětí je důležité vysledovat charakter zvracení (pasivní/obloukem), souvislost s krmením (zda se zvracení dostavuje bez závislosti na jídle nebo bezprostředně po něm, popř. se objevuje jen v souvislosti s konkrétní potravinou apod.), důležité je také, zda je doprovázeno celkovou nevolností, průjmem, teplotou atd., významné je rovněž posoudit barvu, zápach a množství vyzvraceného obsahu, popř. příměs krve apod.

Zvracení u dětí může vyvolat významné změny ve vnitřní rovnováze organismu - může dojít k výchylkám hodnot pH, ke změně koncentrací iontů až k dehydrataci. Riziko, zejména u malých dětí, spočívá rovněž v možnosti průniku zvratků do dýchacích cest, což může být jednak podkladem rozvoje zánětu dýchacích cest a plic, jednak představuje riziko dušení.

Součástí terapie zvracení musí proto být úhrada ztracených tekutin a iontů. Doporučuje se podávat ochlazené minerální vody s vysokým obsahem solí, a to po malých množstvích velikost přibližně polévkové lžíce. V rámci prevence vdechnutí žaludečního obsahu je důležité ukládat dítě do takové polohy, aby hlavička byla o něco výše než žaludek, vhodná je poloha dítěte na boku.