Prasečí chřipka průběh, symptom, příznaky, projevy

Chřipka je virové onemocnění, jehož původcem jsou viry z čeledi orthomyxovirů. V současné době se v populaci vyskytují tři typy - A, B a C. Typ A navíc zahrnuje tři subtypy chřipkových virů označované jako H1N1, H1N2 a H3N2. (Rozdělení subtypů je dáno kombinací bílkovin přítomných na povrchu viru - hemaglutininu(H) a neuraminidázy(N).

Chřipka představuje trvalý zdravotní problém zejména proto, že chřipkové viry jsou značně nestabilní a jsou schopné poměrně rychle měnit své vlastnosti. K vysoké proměnlivosti vlastností viru přispívá i skutečnost, že přirozenými hostiteli viru jsou nejen lidé, ale i ptáci, koně, prasata aj. Tyto změny struktury chřipkových virů představují významný problém pro náš imunitní systém, neboť protilátky vytvořené proti jednomu kmenu viru nemusí být proti dalšímu kmenu účinné. Z tohoto důvodu je rovněž problematické vyrobit specifickou očkovací látku, vakcínu je nutné každoročně přizpůsobovat aktuální situaci.

Chřipka každoročně způsobuje epidemie různého rozsahu (obyvkle je nakaženo cca 10 - 15% populace) a každoročně jí podlehne přibližně půl milionu nakažených. Mezi příznaky běžné sezónní chřipky patří poměrně krátká inkubační doba (1 - 3 dny), náhlý nástup onemocnění, horečka nad 38°C, bolesti hlavy, kloubů, svalů, později příznaky onemocnění dýchacích cest (kašel, bolesti v krku, rýma). Chřipka se šíří kapénkovou infekcí, nakažený je obvykle infekční po dobu trvání horeček (tzv. febrilní fáze). Typicky chřipka napadá jedince se slabším imunitním systémem (tj. děti, starší lidi).

Prasečí chřipka je způsobena chřipkovým virem typu A, subtypu H1N1. Tento nový virus v sobě kombinuje prvky viru severoamerického prasečího, euroasijského prasečího, severoamerického ptačího a lidského a vykazuje určitou podobnost s viry tzv. španělské chřipky, která probíhala po I. světové válce. V březnu roku 2009 byly poprvé hlášeny případy nákazy lidí tímto novým kmenem. Symptomy prasečí chřipky napodobují běžnou sezónní chřipku, v některých ohledech však vykazuje prasečí chřipka příznaky a vlastnosti odlišné. Infekční doba prasečí chřipky je delší, nakažený jedinec je infekční i po odeznění febrilní fáze. Přibližně u třetiny nemocných má prasečí chřipka průběh bez horeček, přesto je jedinec pro okolí infekční. U většiny jedinců se však objevují horečky nad 38°C, mezi další příznaky prasečí chřipky patří stejně jako u sezónní chřipky bolest hlavy, únava, bolesti kloubů, svalů, šlach. Inkubační doba prasečí chřipky je podle aktuálních informací přibližně pět dní. Mezi typické projevy prasečí chřipky patří i skutečnost, že ji na rozdíl od sezonních chřipek podléhají zejména jedinci s dobrým imunitním systémem, tedy mladí a „zdraví" lidé. Důvodem tohoto jevu je pravděpodobně jakési „přestřelení" imunitního systému, tedy zdravý imunitní systém pravděpodobně reaguje na infekci virem příliš silnou, neadekvátní obrannou reakcí, která má poškozující až smrtící efekt na celý organismus. Někdy se tato reakce organismu popisuje jako tzv. cytokinová bouře. (Cytokiny jsou látky bílkovinné povahy, které jsou mimo jiné vylučované buňkami imunitního systému a umožňují jim vzájemnou komunikaci.) Přenos prasečí chřipky je kapénkový, z dobře tepelně upraveného masa je nákaza nepravděpodobná.

Z klinických příznaků tedy nelze prasečí chřipku diagnostikovat. Prasečí chřipku odliší od běžné sezonní chřipky jen speciální virologické vyšetření na prasečí chřipku. Důležitou roli v rozpoznání onemocnění hraje kromě jiného cestovatelská anamnéza pacienta. Pro léčbu jsou v současné době dostupná dvě antivirotika - Tamiflu a Relenza.

V rámci prevence onemocnění se obecně doporučuje necestovat do rizikových oblastí, dodržovat hygienická doporučení, jíst vitaminy, dodržovat pitný režim apod. V současné době je již k dispozici i očkovací vakcína proti prasečí chřipce. Vzhledem k rychle se měnícím vlastnostem chřipkových virů, jak bylo uvedeno výše, je však těžké dopředu odhadnout účinnost vakcíny i vývoj celé situace. K 25.10.2009 bylo v České republice potvrzeno 346 případů nákazy prasečí chřipkou a jedno úmrtí. Virus může v budoucnu způsobit pouze středně velkou či mírnou pandemii, avšak existuje také riziko jeho mutace s viry běžných sezónních chřipek a vznik těžké pandemie. Lidstvo by zcela určitě mělo mít k pandemické chřipce respekt, avšak v současné době není nutné podléhat panice.