Příznaky chřipky, projevy, léčba, chřipka a nachlazení

Chřipka je považována za nakažlivou nemoc, která se šíří v sezónních epidemiích. Virus chřipky byl objeven v roce 1932, nicméně epidemie jsou známy již z 5. století př. n. l., kdy Hippokrates tehdy popsal nemoc nápadně se podobající chřipce, která skolila celou athénskou armádu. V průběhu 20. století bylo zaznamenáno několik větších epidemií chřipky, z níž nejznámější byla španělská chřipka, které podlehly desítky miliónů lidí. Chřipkové viry způsobují každým rokem epidemie, které putují celým světem díky propojení světa osobní a obchodní přepravou a někdy svým rozsahem, zapříčiněným nebezpečnou mutací viru, způsobí pandemie chřipky. Jedná se o výskyt onemocnění napříč kontinenty, s vysokou incidencí za určité časové období, se smrtelnými následky. Dříve se objevovaly pandemie typu cholery, moru, neštovic, záškrtu, dětské obrny a černého kašle, dnes se jedná především o chřipky typu A (infikuje savce a ptáky) - ptačí chřipka, typ B (infikuje pouze lidi) - chřipka a typ C (infikuje lidi a prasata) - prasečí chřipka. Poslední hrozba pandemie se objevila v roce 2003 při výskytu ptačí chřipky a SARS. V obou případech k pandemii nedošlo, protože se jednalo o přenos ze zvířete na člověka a ne z člověka na člověka, což se za pandemii jednoznačně považuje.

Chřipka typu B, která se vyskytuje výhradně u lidí, postihuje především dýchací systém. Virus se přenáší kapénkami - kašláním, kýcháním, ale i mluvením a líbáním. Spolu se vzduchem se kapénky dostávají při vdechu do dýchacích cest jiných lidí.
Celková inkubační doba chřipky je 18 - 24 hodin. Lze říci, že se chřipka příznaky ve všech třech typech shoduje. Mezi typické příznaky chřipky můžeme zahrnout silnou únavu, bolest hrdla, uspaný nos, kýchání, podrážděné oči, neustálý pocit zimy a bolesti těla. Samotné projevy chřipky se objevují v podobě vysoké horečky, silných bolestí hlavy a střídavou zimnicí s třesavkou, bolestí kloubů, svalů, očí, zad a nohou, spojené s velkou únavou, nechutenstvím, někdy zácpou, průjmem či zvracením. V průběhu prvních dvou dnů přichází rýma, bolest a pálení v krku se silným dráždivým kašlem, který se později zvlhčuje a mění v produktivní hlenovitý kašel. Teploty spolu s únavou, bolestí hlavy a svalů asi po čtyřech dnech vymizí, ale ještě tak týden až deset dnů přetrvává rýma a kašel. Většina lidí se zotaví po jednom až dvou týdnech, ale existují i výjimky, kterým může chřipka projevy i ohrozit život (například při současném zápalu plic). Samozřejmě je každý lidský organismus jiný a jinak reaguje na vzniklou nemoc a následnou léčbu. Pro určité skupiny obyvatel (rizikové skupiny obyvatelstva) je ta která nemoc více nebezpečná. U chřipky se to týká především dospělých jedinců nad 50 let, zejména nad 65 let, osoby po transplantaci, HIV pozitivní, osoby s poruchou imunity, s chronickým onemocněním plic, astmatem, cystickou fibrózou, s onemocněním jater, ledvin nebo oběhového systému. Mívá horší průběh i u osob s cukrovkou, u pacientů pobývajících v léčebnách dlouhodobě nemocných a samozřejmě se přímo dotýká pracovníků ve zdravotnictví nebo v sociálních ústavech.

Jediné o co viry usilují, je množení, ke kterému využívají buňky jiných organismů.

Aby byla léčba chřipky úspěšná, je nutné dodržovat následující: klid na lůžku, pít hodně tekutin - například horký čaj s citrónem, ovocné šťávy, nápoje s obsahem minerálních látek, měřit si teplotu, na snížení teploty a bolesti užívat tzv. analgetika nebo antipyretika - např. kyselinu acetylsalicylovou, paracetamol a ibuprofen. K utlumení kašle se doporučují sirupy na suchý kašel - při dráždění a potom také na vykašlávání, na ucpaný nos jsou účinné nosní spreje nebo kapky do nosu. Velice důležité je konzumovat dostatek vitamínů, například ve formě ovoce - citrusy, banány, pomeranče, kiwi, brusinky. Mezi velmi známé farmaceutické produkty zaměřené na léčbu chřipky, pro tzv. symptomatickou léčbu, patří : Paralen, Coldrex, Aspirin, Acylpyrin, Wobenzym, Panadol, Nurofen, Ibalgin, Stoptusin a Mucosolvan. Existuje i tzv. kauzální léčba antivirotiky, což jsou nejúčinnější látky proti chřipce, které mají schopnost vázat se na viry, blokovat jejich povrchové molekuly a tím zastavit nebo zpomalit množení virů. Antivirotika se nedají volně koupit v lékárně, jsou pouze na lékařský předpis. Obecně lze také zařadit jako doplňkovou terapii dostatečný příjem tzv. bioflavonoidů (velmi účinné antioxidanty - snižují pravděpodobnost vzniku srdečně-cévních chorob a některých typů rakoviny). Jejich nejcennějšími zdroji jsou maliny, borůvky, brusinky, ostružiny, šípky, černý rybíz, granátová jablka, jeřabiny, citróny, pomeranče, rajčata, grepy, červené víno a kořen lékořice. Stejně tak důležitý je pravidelný přísun jódu, (makrela, losos, rybí filé, vincentka) a zinku (játra, tmavé maso, mléko, mořští živočichové, celozrnné cereálie, fazole, ořechy a dýňová semínka).

Co se týká prevence chřipky, jako rychlá a účinná se jeví varianta očkování (vakcína). Provádí se každoročně před vypuknutím virových nákaz. Vhodná je především u rizikových skupin obyvatelstva. Pro ostatní platí doporučení pobytu nejlépe v čistém životním prostředí, dostatek tělesného pohybu, spánku a odpočinku, doplněné pestrou stravou, zastoupenou všemi druhy potravin s vysokým podílem vitamínů a minerálů, získaných nejlépe z potravin, ovoce a zeleniny, ne z potravinových doplňků ve formě tablet.

Světová zdravotnická organizace (WHO) neustále eviduje počet nakažených osob chřipkou různého typu po celém světě. Nyní je aktuální prasečí chřipka, u které se doufá, že by nemusela propuknout v plné síle až po celosvětovou epidemii. Zdravotníci se nyní soustředí především na omezení šíření nákazy. Na některých letištích světa bylo například zavedeno termální skenování cestujících. Počítač tímto způsobem dokáže ihned rozpoznat zvýšenou tělesnou teplotu cestujících a také možnost onemocnění prasečí chřipkou. V případě vzniku pandemie se odhad počtu obětí pohybuje kolem sedmi miliónů.