Salmoneloza, salmonela: příznaky, léčba, inkubační doba, léčení

Salmonelóza je obecné označení onemocnění, jejichž původcem jsou bakterie rodu Salmonella. Mezi typické lidské salmonelové infekce patří břišní tyfus, jehož zdrojem je nákaza Salmonella typhi, dále tzv. paratyfy vyvolané Salmonella paratyphi a tzv. netyfové salmonelové infekce způsobené nákazou Salmonella enterica.

Výskyt břišního tyfu a paratyfu je v podmínkách vyspělých zemí velmi nízký, jedná se spíše o nákazy importované. V následujícím textu se budeme podrobněji zabývat pouze salmonelovými netyfovými infekcemi, které se v našich podmínkách vyskytují častěji.

K nákaze netyfovými druhy salmonel dochází nejčastěji požitím kontaminovaných potravin, typicky se jedná např. o vejce a mléko, méně často je zdrojem infekce drůbeží či rybí maso. Bakterie lze zničit varem, tyto potraviny jsou tedy nebezpečné jen při nedostatečném tepelném zpracování. Byl rovněž zaznamenán přímý přestup infekce ze zvířete (např. drůbež, skot) na člověka. Vyskytne-li se salmonela v těhotenství, může dojít k přenosu infekce z matky na plod v průběhu porodu, přes placentu však bakterie nepřestupují.

Inkubační doba salmonelózy činí obvykle jeden až dva dny. Příznaky salmonely mohou být značně variabilní. V některých případech nevyvolává salmonelóza příznaky žádné, dochází k tomu např. tehdy, byla-li infekční dávka malá. (Infikovaný člověk se však může stát za těchto okolností bacilonosičem.) Nejčastější je tzv. forma gastroenterická. Salmonelly kolonizují střevní sliznici a vyvolávají typický vodnatý průjem, zpravidla nekrvavý, někdy s příměsí hlenu. Nebezpečí silných průjmů spočívá zejména v riziku dehydratace. V léčení průjmovité formy salmonelózy je tedy nezbytné zejména dostatečné doplňování tekutin. Po překonání akutní fáze onemocnění, která obvykle odezní během tří dnů, je vhodná dieta pro obnovení běžné střevní mikroflóry. U osob se sníženou imunitou (např. HIV pozitivní pacienti, pacienti s nádorovými onemocněními apod.) se může rozvinout závažnější forma salmonelové infekce, tzv. septická forma. Bakterie se dostávají do krevního oběhu a jsou tak roznášeny do různých orgánů, následkem může být např. hnisavá meningitida, endokarditida, artritida, záněty kostní tkáně apod. Pravidelným projevem septických forem bývají několikadenní horečky, další projevy se odvíjejí od postižené tkáně.

Diagnostika infekce Salmonella enterica se provádí na základě mikrobiologického vyšetření stolice, eventuelně moči, hnisu, krve, záleží na formě postižení. Vyšetření lze doplnit i rozborem podezřelé potraviny. Základní léčba salmonelózy při průjmové formě spočívá zejména v doplňování tekutin, jak bylo uvedeno výše. Při riziku rozvoje septických forem onemocnění mohou být doporučena antibiotika. Běžně se však v léčbě průjmových salmonelových infekcí neužívají, neboť akutní fázi onemocnění obvykle nezkrátí a naopak prodlouží dobu vylučování salmonel po odeznění průjmových projevů. (Na tomto místě je třeba připomenout, že pacienti po překonané akutní fázi onemocnění mohou být i několik měsíců po prodělané infekci bacilonosiči, neboť salmonely stále vylučují stolicí, je proto nutné opakovaně podstoupit vyšetření stolice.)

Prevence netyfových salmonelových infekcí spočívá v dodržování hygienických opatření a v dostatečné tepelné úpravě potravin.