Syfilis: příznaky, projevy, léčba, vyšetření, test, přenos sifilis u žen

Syfilis (též lues, příjice) je bakteriální onemocnění, jehož původcem je Treponema pallidum. Přenos syfilis se děje především pohlavní cestou, popř. krevní transfuzí infikované krve (získaný syfilis), možný je rovněž transplacentární přenos infekce (vrozený syfilis). V následujícím článku se budeme zabývat získaným sifilis a jeho příznaky.

Získaný (též akvírovaný) syfilis probíhá typicky ve třech stádiích.
Inkubační doba se pohybuje mezi devíti až devadesáti dny, většinou se první příznaky syfilis projeví za tři týdny po infekci.
V první fázi onemocnění se projeví syfilis příznaky tzv. tvrdého vředu. Tvrdý vřed (ulcus durum) se vytváří v oblasti vstupu infekce, tedy nejčastěji v místě zevního genitálu či děložního čípku, popř. na rtu, ústním koutku, dásních, mandlích. Tvrdý vřed je nebolestivý, jeho vzhled je někdy přirovnáván k syrovému masu. Tvrdý vřed se spontánně vyhojí i bez léčby přibližně během jednoho až pěti týdnů, obvykle zanechává jizvu. K tvrdému vředu se přibližně během jednoho až dvou týdnu přidružuje nebolestivé zduření spádových lymfatických uzlin.
Tato primární fáze syfilis je vysoce infekční.
V odstupu několika týdnů po zhojení tvrdého vředu nastává tzv. sekundární fáze syfilis. V tomto stádiu se vyznačuje syfilis projevy zejména kožními. Dochází k výsevu vyrážky, která bývá především v oblasti trupu, dále se může vyskytnout na ploskách nohou a na rukou, typicky také vytváří tzv. luetický růženec v oblasti krku. Mezi charakteristické příznaky syfilisu druhého stádia patří také tzv. syfilitická angína a zánět mízních uzlin.
Rovněž tyto projevy druhého stádia se zpravidla spontánně vyhojí i bez léčení, a to během dvou až šesti týdnů. V průběhu druhého stádia syfilis je nakažený člověk stále infekční. Po vyhojeném sekundárním stádiu nastává tzv. fáze latence, která obvykle trvá deset až dvacet let. Po období latence se může rozvinout terciární fáze syfilis. Toto stádium již prakticky není infekční. Pro terciární stádium syfilis je mj. charakteristické postižení kardiovaskulárního systému a centrálního nervového systému. Dochází k typickým zánětlivým změnám na aortě, které mohou vyústit až v tepennou výduť, jejíž riziko spočívá v prasknutí aorty, které může vést k náhlému úmrtí vykvácením. Postižení centrálního nervového systému může mít mj. formu progresivní paralýzy či tabes dorsalis.
Progresivní paralýza je psychiatrické onemocnění, které se vyznačuje změnami nálady, mánickými stavy až rozpadem osobnosti. Tabes dorsalis se projevuje poruchami citlivosti a poruchami hybnosti končetin, nemocní mívají pocit jako by chodili po koberci či po mechu.

Diagnostika syfilis se opírá jednak o anamnestické údaje (rizikový pohlavní styk), dále o klinický obraz nemoci a provádějí se laboratorní vyšetření na syfilis. Test na syfilis je založen na průkazu specifických protilátek v krvi, možný je i přímý průkaz Treponem v odebraném vzorku postižené tkáně.

Prevence získané syfilis spočívá zejména v uvážlivém sexuálním chování, ve vyvarování se nechráněným sexuálním stykům s neznámými osobami apod.

Léčba sifilis je založena na podávání antibiotik. Nutné je rovněž zajistit léčbu sexuálního partnera.