První příznaky těhotenství (po dnech, rané, ranné)

Lidské vajíčko je schopné oplodnění přibližně jen dvacet čtyři hodin po ovulaci, spermie jsou schopné oplodnit uvolněné vajíčko přibližně do dvou až tří dnů po pohlavním styku. Čas na oplození vajíčka je tak u člověka poměrně krátký a pravděpodobnost otěhotnění je tedy z tohoto hlediska poměrně malá.

Na základě znalosti průběhu menstruačního cyklu jsme schopni stanovit tzv. plodné dny, tedy dny v reprodukčním cyklu ženy, v nichž může žena otěhotnět. Plodné dny zahrnují přibližně období počínající třemi dny před ovulací a konče jedním dnem po ovulaci. Ovulací rozumíme uvolnění zralého vajíčka z vaječníku. U obvyklého menstruačního cyklu trvajícího dvacet osm dní dochází k ovulaci v polovině cyklu, tedy čtrnáctý den od prvního dne menstruace. Kromě výpočtu plodných dnů lze také určit den ovulace na základě sledování bazální teploty, popřípadě s pomocí tzv. ovulačních testů. Bazální teplota vzroste po ovulaci přibližně o 0,2 °C a zůstává následně vyšší oproti teplotě před ovulací až do začátku menstruace. Ovulační testy jsou založeny na sledování hormonálních změn. Přibližně jeden den před ovulací dochází k vzestupu koncentrace tzv. luteinizačních hormonů v moči ženy.

Těhotenství (gravidita) představuje období od početí dítěte až po jeho narození. Průměrná délka těhotenství činí deset lunárních měsíců. Vývoj těhotenství tedy trvá 10 kalendářních měsíců neboli 40 týdnů neboli 280 dní od prvního dne poslední menstruace. Tato doba se zpravidla rozděluje do tří částí, tzv. trimestrů. Do osmi týdnů vývoje se zárodek dítěte označuje jako embryo, od osmého týdne hovoříme o plodu.

První příznaky těhotenství 

Těhotenství je rovněž nedílně provázeno většími či menšími změnami v organismu matky, jedná se především o změny v oblasti rodidel, v močovém systému, dále těhotenství ovlivňuje i kardiovaskulární systém matky, pozorovat lze změny v oblasti systému dýchacího a trávícího, rovněž se mohou objevit změny v oblasti kůže a pohybového aparátů, těhotenství přináší zpravidla i změny psychické. Právě změny v mateřském organismu představují rané příznaky těhotenství. Projevy těhotenství jsou výrazně individuální.
Zatímco u některých žen mohou být patrné první příznaky těhotenství po dnech po oplození, u jiných se mohou objevit až po týdnech. Příznaky těhotenství jsou rozdělovány do tří kategorií, a to na tzv. nejisté, pravděpodobné a jisté známky těhotenství.
Mezi první příznaky těhotenství patří zejména vynechání menstruace, které řadíme mezi tzv. pravděpodobné příznaky těhotenství, před menstruací mohou ženu na těhotenství upozornit některé z tzv. nejistých známek těhotenství, k nimž řadíme např. ranní nevolnosti a zvracení, závratě, mdloby, změny chutě k jídlu, zácpu, průjem, dále patří mezi nejisté příznaky v těhotenství změny nálady, podrážděnost, neuralgie (migrény, mravenčení v rukou, bolesti zubů atd.), popř. zvětšování břicha, vznik kožních trhlinek, tzv. strií, křečové žíly a zvýšení kožní pigmentace v oblasti bradavky mléčné žlázy.
Tyto ranné příznaky těhotenství se nemusí projevit u každé těhotné ženy a naopak příčinou těchto příznaků mohou být i jiné stavy než je těhotenství. Jisté známky těhotenství jsou dány zjištěním plodu, jeho pohybů, průkazem jeho srdeční činnosti prostřednictvím ultrazvukového vyšetření. Pulsace plodu jsou patrné přibližně od 6. - 7. týdne od prvního dne poslední menstruace.
S vysokou pravděpodobností rovněž potvrdí těhotenství laboratorní testy založené na hodnocení koncentrací pro těhotenství charakteristických hormonů. Volně dostupné těhotenské testy vyhodnocují koncentraci hormonu hCG. Tento hormon je vylučován do moči těhotné ženy již 8. - 9. den po oplození. Ke zvýšení koncentrace hCG v moči ženy může však dojít i z jiných příčin, proto nelze pozitivní výsledek tohoto těhotenského testu považovat za potvrzení těhotenství. V případě předpokladu těhotenství je proto pro jeho definitivní potvrzení vždy nutné vyhledat lékařskou konzultaci.

Dle ultrazvukového vyšetření je možné určit přibližné stáří plodu na základě změření jeho délky. Koncem prvního měsíce vývoje se délka zárodku pohybuje kolem jednoho centimetru, na konci prvního trimestru měří při normálním vývoji plod přibližně devět centimetrů, po uplynutí dvou trimestrů těhotenství již plod dosahuje délky přibližně třiceti centimetrů, na konci devátého měsíce pak přibližně čtyřiceti pěti centimetrů. Průměrná hmotnost novorozeného dítěte činí u chlapců 3 400 g a u děvčat 3 200 g.
Očekávaný termín porodu lze vypočítat na základě znalosti prvního dne poslední menstruace takto: Od prvního dne poslední menstruace odečteme tři měsíce a následně přičteme sedm dní.
Orientačně lze termín porodu stanovit také podle zachycení prvních pohybů plodu, které se objevují zpravidla ve dvacátém týdnu těhotenství. Očekávaný termín porodu pak vypočítáme tak, že k datu zachycení prvních pohybů připočítáme u prvorodičky dvacet týdnů, tedy čtyři a půl měsíce, u vícerodičky pak dvacet dva týdnů, tedy pět měsíců.
Další, ale nejméně přesnou možností, je určení data porodu podle data oplodnění, termín porodu nastává přibližně za 273 dní po oplodnění s odchylkou 7 - 8 dnů.

Součástí zdravotnické péče o těhotnou ženu jsou vyšetření, na jejichž základě se posuzuje, zda je průběh těhotenství a vývoj plodu správný.
V průběhu těhotenství by každá žena měla absolvovat alespoň tři ultrazvuková vyšetření. Ve 12. - 13. týdnu těhotenství se posuzuje velikost plodu a jeho srdeční činnost. Další ultrazvukové vyšetření by mělo proběhnout ve druhém trimestru, posuzuje se již stavba orgánů, růst plodu, množství plodové vody.
Cílem ultrazvukového vyšetření ve třetím trimestru je pak mimo jiné posouzení polohy plodu a placenty, což je důležité z hlediska průběhu porodu. Pro posouzení případného rizika vrozených vad dítěte se rovněž provádějí v průběhu těhotenství laboratorní testy, které stanovují hladiny některých diagnosticky důležitých hormonů v krvi matky. Při podezření na vývojovou vadu dítěte může být pak ženě doporučena tzv. amniocentéza, při níž se odebírají buňky plodové vody, u nichž je následně provedeno genetické vyšetření.