Chlamidie: přenos, u mužů, test na chlamydie, info

Chlamydie představují důležitou skupinu lidských patogenů, která je původcem různých forem chlamydióz na celém světě. V následujícím textu si popíšeme, co jsou chlamydie a jaká onemocnění způsobují.

Chlamydie jsou celosvětově velmi rozšířené bakterie. K původcům lidských nákaz patří Chlamydia trachomatis, Chlamydia pneumoniae a Chlamydia psittaci. Známá je rovněž Chlamydia pecorum, která je však patogenem zvířat. Chlamydie patří mezi nitrobuněčné parazity, množí se uvnitř buněk a způsobují tím jejich prasknutí a zánik.

Přenos chlamydií se děje v zásadě dvojím způsobem, liší se u jednotlivých druhů bakterií. K nákaze Chlamydia trachomatis dochází cestou kontaktu, nejčastěji se jedná o pohlavní styk, popřípadě je možná infekce kontaminovanými předměty, např. ručníky. Prokázán je rovněž přestup infekce z nemocné matky na dítě v průběhu porodu. Naproti tomu realizuje plicní chlamidie přenos cestou kapénkové infekce. Rovněž nákaza Chlamydia psittaci probíhá téměř výlučně vzdušnou cestou.

Chlamydia trachomatis je vyvolavatelem několika onemocnění s různými klinickými projevy. Nejčastější formou nákazy Chlamydia trachomatis v našich podmínkách jsou zánětlivá onemocnění močových cest a pánevních orgánů. Průběh onemocnění se zpravidla liší u žen a u mužů. Chlamidie u mužů mají nejčastěji formu nespecifické uretritidy, tedy zánětu močové trubice. Tento zánět se může projevit výtokem z močové trubice, bolestivostí či pálením při močení, může však také probíhat zcela bez příznaků. Komplikací může být přestup zánětu na prostatu či nadvarle. Rozvinutý, neléčený zánět může mít silně negativní vliv na plodnost muže. Klinickým obrazem infekce u mužů může být rovněž tzv. Reiterův syndrom, představovaný současným výskytem uretritidy, artritidy a konjunktivitidy. U žen se infekce častěji projeví jako zánět děložního hrdla (děložního čípku). Možným projevem je poševní výtok, bolestivost při pohlavním styku apod. Rovněž zde je riziko přestupu zánětu na okolní pánevní orgány, např. na děložní sliznici či vejcovody. Následkem infekce mohou být stejně jako u mužů poruchy plodnosti, prodělaný zánět rovněž zvyšuje riziko mimoděložních těhotenství, u již těhotných žen pak zvyšuje probíhající infekce riziko potratu či předčasného porodu. Novorozenci infikovaných matek mohou trpět konjunktivitidami či pneumoniemi.

Léčba onemocnění je založena na podávání antibiotik. Prevencí onemocnění je dodržování hygienických opatření a uvážlivé sexuální chování. Diagnostika se zakládá na posouzení klinického obrazu a anamnestických údajů. Dále bývá součástí vyšetření chlamidií odběr a laboratorní diagnostika bioptického materiálu. V závislosti na lokalizaci postižení se provádí např. stěr z děložního hrdla, jako materiál lze použít i moč, popřípadě stěr ze spojivek apod. Rovněž lze provádět krevní test na chlamydie. Krevní test na chlamidie je založen např. na průkazu specifických protilátek.

K dalším formám infekce Chlamydia trachomatis patří trachom a lymphogranuloma venerum. Tato onemocnění se vyskytují endemicky, v oblastech tropů a subtropů. V našich podmínkách se jedná spíše o nákazy importované, proto se v tomto článku nebudeme jejich bližším popisem zabývat.

Celosvětově se můžeme setkat s infekcemi vyvolanými Chlamydia pneumoniae.  Jedná se o jednoho z významných původců zánětlivých onemocnění dýchacího systému. Nejčastěji bývají touto infekcí postiženi lidé ve věku přibližně od pěti do třiceti let. Nákaza se šíří vzdušnou cestou, inkubační doba se udává kolem deseti dnů. Onemocnění mívá ve svém typickém průběhu dvě fáze.
Nejprve se zpravidla dostavují příznaky zánětu nosohltanu či laryngu, které asi o dva týdny předcházejí vlastní pneumonii. Příznaky bývají obvykle zcela nespecifické, může se objevit teplota, kašel, dušnost, celková únava apod. Nemoc má většinou mírný průběh s možným přetrvávajícím kašlem, celkově je prognóza dobrá. Kromě plicních onemocnění se uvažuje souvislost infekce Chlamydia pneumoniae se záněty srdečního svalu a také její podíl na rozvoji aterosklerózy. Základem léčby infekce Chlamydia pneumonia je rovněž antibiotická terapie. Diagnostika se provádí nejčastěji ze sputa, které pacient vykašlává. Vyšetření je možné doplnit krevními testy.

Chlamydia psittaci je vyvolavatelem tzv. ptačí nemoci, neboli psitakózy. Nákaza se děje vdechnutím prachu kontaminovaného ptáky, u nás nejčastěji drůbeží či papoušky. Onemocnění není příliš časté, vyskytuje se spíše jako profesionální nákaza u pracovníků v drůbežárnách apod. Infekce Chlamydia psittaci probíhá zpravidla pod obrazem pneumonie, způsob diagnostiky a terapie je obdobný jako u Chlamydia pneumoniae.