Chlamydie: příznaky, chlamidie a jejich projevy

Chlamydiové infekce jsou vyvolány bakteriemi rodu Chlamydia. K původcům lidských chlamydiových infekcí patří Chlamydia pneumoniae, Chlamydia psittaci a Chlamydia trachomatis. Přenos nákazy závisí na druhu bakterie. Nákaza Chlamydia pneumoniae a Chlamydia psittaci se téměř výlučně děje kapénkovou infekcí. Chlamydia trachomatis se přenáší cestou pohlavního styku s infikovanou osobou, popř. kontaminovanými předměty (např. ručník a jiné hygienické potřeby), možný je i přenos infekce z matky na dítě v průběhu porodu.

Chlamydia pneumoniae je jedním z častých původců zánětlivých onemocnění dýchacího systému. V největším procentu jsou touto infekcí postiženi lidé ve věkové skupině přibližně od pěti do třiceti let. Infekce plicními typy chlamidie a jejich projevy jsou často zcela necharakteristické a napodobují běžná respirační („chřipková") onemocnění, zahrnují teplotu, celkovou únavu, kašel, popř. dušnost apod. V typickém průběhu se nejprve rozvíjí zánět nosohltanu či hrtanu a následně se během přibližně dvou týdnů dostavuje pneumonie. Nemoc má obvykle mírný průběh s možným přetrvávajícím kašlem. Prognóza je dobrá.

Chlamydia psittaci je vyvolavatelem takzvané papouščí nemoci neboli psitakózy. K nákaze dochází vdechnutím kontaminovaného prachu. Psitakózy představují méně častá onemocnění, většinou se vyskytují u osob přicházejících do bližšího kontaktu s ptactvem, např. u zaměstnanců drůbežáren. Inkubační doba onemocnění činí sedm až čtrnáct dnů. Mezi možné příznaky chlamidií tohoto druhu patří náhlé vysoké teploty, bolesti v krku, silné bolesti hlavy a bolesti svalstva. Stav může být doprovázen celkovou nevolností či zvracením. Zpravidla jsou postiženy plíce a dýchací cesty, vzácněji se může projevit tato chlamydie příznaky zánětu mozkových blan, zánětu slinivky břišní, osrdečníku, jater aj.

Chlamydia trachomatis je vyvolavatelem několika klinicky odlišných onemocnění. Nákaza se uskutečňuje kontaktem (sexuální styk, kontaminované předměty). Celosvětově je nejčastější formou onemocnění touto chlamydií takzvaný trachom. Trachom je onemocnění charakterizované keratokonjunktivitidou, tedy zánětem rohovky a spojivky. V důsledku infekce dochází často k zjizvení a ke slepotě.
Trachom je endemickým onemocněním, vyskytuje se v oblastech tropických a subtropických, zejména v rozvojových zemích se špatným hygienickým zázemím. V našich podmínkách se jedná spíše o importovanou nákazu. Další, u nás častější formou infekce Chlamydia trachomatis jsou zánětlivá onemocnění orgánů močopohlavního systému. Tato forma infekce může postihnout muže i ženy. U mužů patří mezi časté projevy chlamydií zejména nespecifické uretritidy (záněty močové trubice). Onemocnění může probíhat zcela bezpříznakově, nebo se může projevit bolestivým močením, eventuelně výtokem z močové trubice. Komplikací může být přestup zánětu na prostatu či nadvarle. Možnou komplikací je rovněž takzvaný Reiterův syndrom, který je charakterizován kombinací artritidy (zánět kloubů projevující se např. bolestivostí kolen při pohybu apod.), konjunktivitidy (zánět spojivek) a uretritidy. Následkem chlamydiové infekce u mužů může být snížená plodnost. U žen způsobuje infekce chlamydiemi nejčastěji záněty čípku děložního. Projevem může být poševní výtok, bolestivost při pohlavním styku aj. Komplikací je šíření zánětu do oblastí pánevních orgánů, např. děložní sliznice, vejcovody. Neléčený rozvinutý zánět může být i příčinou neplodnosti, může zvyšovat riziko mimoděložních těhotenství, u těhotných žen může infekce vyvolat potrat či předčasný porod. U těhotných žen může být infekce chlamydiemi rovněž přenesena na dítě v průběhu jeho průchodu porodními cestami. U dětí těchto žen se může rozvinout zánět spojivek, popřípadě pneumonie. Při análním či orálním sexu s nakaženou osobou může být chlamydiová infekce přenesena do oblasti nosohltanu či konečníku, může se projevit např. jako tonsilitida (zánět mandlí). Další možnou formou infekce Chlamydia trachomatis je lymphogranuloma venerum. Jedná se rovněž o pohlavně přenosné onemocnění, projevuje se zpravidla drobnými vřídky v oblasti genitálu a zduřením tříselných uzlin. Lymphogranuloma venerum se vyskytuje zejména v oblastech tropů a subtropů, u nás jde spíše o nákazy importované.

V diagnostice chlamydiových infekcí se uplatňuje zejména vyšetření bioptického materiálu z postižených oblastí (např. stěr z děložního hrdla, vyšetření vykašlaného hlenu, vyšetření moči, popř. výtěr z krku apod.), dále lze provádět vyšetření krve. Léčba je založena zejména na podávání antibiotik. U pohlavně přenosných forem je nutná terapie všech sexuálních partnerů postiženého jedince.