Jak a co na průjem, léky na průjem

Průjem (latinsky diarea) je definován jako častější vyprazdňování většího objemu řídké stolice, přičemž důležitá je zejména řídká konzistence průjmu, zvýšená frekvence stolic sama o sobě neznamená průjem. Množství stolice je ovlivněno složením stravy a celkovým příjmem tekutin. (V průměru produkuje zdravý kojenec 5-10 g stolice na 1 kg hmotnosti denně, dospělí pak přibližně 100 - 200 g stolice denně.) Podle časového průběhu rozlišujeme průjmy akutní a chronické. Hranice mezi akutním a chronickým průjmem není pevně stanovena, obvyklé trvání akutního průjmu by nemělo přesáhnout 14 dní.

Příčiny průjmů jsou různé. Častým důvodem akutních průjmů jsou virové či bakteriální infekce. Z virových původců se jedná např. o rotaviry, adenoviry, koronaviry. Z bakteriálních infekcí jde pak často o salmonelózu, bacilární úplavici či infekci E. Coli. Akutní infekční průjmy bývají doprovázeny horečkou či zvracením. Velmi častou příčinou průjmových onemocnění jsou také dietní chyby. Podkladem průjmových onemocnění může být také léčba antibiotiky. Antibiotika představují skupinu léků, která omezuje množení bakterií v organismu, popřípadě je přímo zabíjí. Antibiotika však často kromě bakterií tělu nežádoucích poškozují i bakterie přirozeně přítomné ve střevech. Tato tzv. střevní mikroflóra je důležitá pro správnou funkci střevní sliznice.

Mezi základní opatření v léčbě průjmových onemocnění patří rehydratace, realimentace, popřípadě medikamentózní terapie. Rehydratace znamená zavodnění organismu, úhradu ztracených tělesných tekutin. S průjmovitou stolicí totiž odchází z organismu značné množství tekutin a minerálních látek a organismus je ohrožen rozvojem dehydratace. Tekutiny podáváme v domácích podmínkách ústy, při těžkých dehydratacích lze ztracené tekutiny doplňovat přímo do krevního oběhu pomocí infuze. Ústy se doporučuje uhrazovat tekutiny nejlépe tzv. rehydratačními roztoky. Tyto roztoky lze zakoupit již hotové v lékárnách, v domácích podmínkách můžeme rehydratační roztok připravit z 1 šálku pomerančového džusu, 4 lžic cukru, ? lžičky soli, 1 lžičky prášku do pečiva a 1 l převařené pitné vody. Není-li k dispozici rehydratační roztok, doporučuje se podávat minerální vody, čaj, iontové nápoje, osolený slepičí či hovězí vývar.

Dalším důležitým opatřením v léčbě průjmů je realimentace, neboli úprava výživy. Dieta při průjmu je ovlivněna vyvolávající příčinou průjmu, obecně by měla obsahovat lehce stravitelná, netučná a nekořeněná jídla. Doporučuje se jíst spíše častěji během dne malé porce. Hladová dieta při průjmu ve většině případů není zcela vhodná. Do jídelníčku bychom v období průjmu měli zařadit především potraviny bohaté na sodné a draselné ionty, neboť tyto odcházejí ve větším množství s řídkou stolicí. Z počátku se doporučuje na příklad vařená rýže, mrkvový odvar, syrové strouhané jablko, syrové banány. Dále se doporučuje bílé vařené či dušené maso, naopak je nutné omezit luštěniny (hrách, fazole, čočku, sóju apod.). Z pečiva se doporučuje hlavně pečivo bílé (housky, rohlíky, bílý toastový chléb), omezit bychom měli celozrnné a kynuté pečivo. Doporučit lze i některé potravinové doplňky a bylinky. Vhodná je např. šalvěj, která uvolňuje podrážděné střevní svaly. Připravit lze na příklad jablečnou kaši se šalvějí, která obsahuje 2-3 jablka, čajovou lžičku medu, čajovou lžičku šalvěje a polévkovou lžíci másla. Oloupaná jablka s trochou vody rozvaříme, pak přidáme ostatní složky, zamícháme a necháme asi deset minut louhovat.

Ve většině případů postačí k vyřešení průjmu rehydratace a realimentace. Pokud průjem neustoupí, je další z možností, jak na průjem, podávat léky na průjem, které napomohou stav upravit.

Z látek, které jsou doporučovány v prevenci průjmů můžeme jmenovat vitamin B6 (pyridoxinu), který je obsažen například v pivovarských kvasnicích, v rýži, v obilí, v drůbežím mase či v bramborách. Pro správnou funkci střevní sliznice je rovněž vhodný vitamin A, který je mimo jiné součástí mrkve, dýní, žlutých a červených paprik. Dalším z doporučení, co pomáhá na průjem, je podávání tzv. probiotických látek. Probiotika jsou živé mikroorganismy lidského původu, které napomáhají obnovit přirozenou střevní mikroflóru a posílit tak funkci střev. Probiotika jsou přidávána do některých potravin, například do jogurtů.

Při tvorbě jídelníčku při průjmu je vždy nutné brát v úvahu individuální snášenlivost jedince a také jeho věk.