Dieta při průjmu, strava, jídelníček, jídla, recepty

Základními opatřeními v terapii průjmových onemocnění jsou rehydratace a realimentace. Rehydratací rozumíme úhradu ztrát tekutin, neboli zavodnění organismu. Realimentace znamená úpravu či obnovení stavu výživy. Co pít a co jíst při průjmu závisí mimo jiné na tom, co průjem vyvolalo. (Některé průjmy mohou být totiž např. následkem alergické reakce na určitý druh potraviny a v dlouhodobé dietě je pak důležité tuto potravinu trvale vynechat z jídelníčku.) Významným faktorem, jímž je ovlivněna strava při průjmu, je také věk pacienta. V následujícím textu budou popsány obecné zásady výživy při akutních průjmových onemocněních dospělých, jejichž nejčastější příčinou jsou infekce bakteriálního či virového původu.

Rehydratace při průjmech je důležitá z toho důvodu, že s průjmovitou stolicí odchází z organismu značné množství vody a minerálních látek, v důsledku čehož je organismus ohrožen dehydratací. Je proto nutné zvýšit přívod tekutin, a to již preventivně při objevení se průjmu, tedy dříve než se objeví známky dehydratace (oschlé rty, snížený turgor kůže aj.). Je-li to možné, podáváme tekutiny ústy. (Tekutiny nepodáváme ústy, pokud je stav doprovázen současným intenzivním zvracením, v tomto případě je nutné vyhledat lékařskou pomoc.) Tekutiny je nejlepší uhrazovat tzv. rehydratačními roztoky. Složení těchto roztoků bylo navrženo Světovou zdravotnickou organizací, obsahují definované množství potřebných iontů a glukózy. Rehydratační roztoky lze volně zakoupit již hotové v lékárnách, existují i domácí recepty na průjem doporučených rehydratačních přípravků. Tento nápoj by měl obsahovat 1 šálek pomerančového džusu, 4 lžíce cukru, popřípadě medu, ? lžičky soli, 1 lžičku prášku do pečiva a 1 l převařené vody. Pokud nemáme k dispozici rehydratační roztok, doporučuje se jako vhodné jídlo při průjmu osolený slepičí vývar nebo vývar hovězí. Podat lze také iontový nápoj pro sportovce, neperlivou minerální vodu či čaj.

Realimentaci chápeme jako obnovení či upravení stavu výživy, tedy optimalizaci množství a výběru potravin. Jídelníček při průjmu by měl obecně obsahovat lehce stravitelná, netučná, nekořeněná jídla. Doporučuje se jíst malé porce častěji v průběhu dne. Hladová dieta při průjmu ve většině případů není vhodná. Do jídelníčku bychom v období průjmu měli zařadit především potraviny bohaté na draselné a sodné ionty, neboť tyto odcházejí ve větším množství s řídkou stolicí. Z počátku se doporučuje na příklad vařená rýže, mrkvový odvar, syrové strouhané jablko, syrové banány. Později je dobré přidávat do jídelníčku bílé vařené či dušené maso. Zeleninu je lepší upravit vařením či dušením, doporučují se na příklad polévky obsahující mrkev, celer, petržel aj. Syrová zelenina není vhodná. Rovněž není dobré jíst v období průjmu luštěniny (hrách, fazole, čočka, sója apod.). Dále bychom měli z jídelníčku vyřadit některé dráždivé ovoce, např. rybíz, angrešt, kiwi, višně, jahody, maliny, ostružiny, hrušky, třešně, hrozny, fíky, švestky, ryngle apod. Z pečiva se doporučuje především pečivo bílé (housky, rohlíky, bílý toastový chléb), omezit bychom měli celozrnné a kynuté pečivo. Příznivě lze ovlivnit stav podáváním tzv. probiotických látek. Probiotika jsou živé mikroorganismy lidského původu, které napomáhají obnovit přirozenou střevní mikroflóru a posílit tak funkci střev. Probiotika jsou přidávána do některých potravin, například do jogurtů. Probiotické látky lze podávat i v rámci prevence průjmových onemocnění.

Z dalších látek, které jsou doporučovány jako prevence průjmů můžeme jmenovat vitamin B6 (pyridoxinu), který je obsažen například v pivovarských kvasnicích, v rýži, v obilí, v drůbežím mase či v bramborách. Pro správnou funkci střevní sliznice je rovněž vhodný vitamin A, který je mimo jiné součástí mrkve, dýní, žlutých a červených paprik.

Při tvorbě diety při průjmu je vždy nutné brát v úvahu individuální snášenlivost jedince. V některých případech je nezbytné doplnit dietních opatření o medikamentózní přípravky, které napomohou zlepšit celkový stav. Zejména při dlouhotrvajících či chronicky se opakujících průjmech je vhodné projednat stav s lékařem. Taktéž u malých dětí se doporučuje vyhledat lékařskou konzultaci, neboť pro dětský organismus mohou být následky průjmu mnohem závažnější než pro organismus dospělý.