Průjem u dětí, u kojenců, u batolat a miminek (zvracení)

Průjem můžeme definovat jako častější vyprazdňování většího objemu řídké stolice, přičemž důležitá je zejména řídká konzistence průjmu, zvýšená frekvence stolic sama o sobě neznamená průjem. (Zdravý kojenec vylučuje v průměru 5 - 10 g stolice na 1 kg tělesné hmotnosti.) Množství stolice, její barva a konzistence jsou přirozeně ovlivněny složením stravy.

Podle délky trvání rozlišujeme průjmy akutní a chronické. Průjem u dětí může mít mnoho příčin. Zvracení a průjem u dětí doprovázené horečkou a nastupující náhle, budí podezření na infekční příčinu. Původcem mohou být bakterie, viry či paraziti. Parazitární infekce jsou v našich krajích spíše vzácné. Přenos infekce se zpravidla uskutečňuje požitím kontaminované vody či potravy, infekční průjem je nemocí „špinavých rukou". Mezi bakteriemi vyvolané průjmy patří např. salmonelózy, bacilární úplavice, rovněž průjmy vyvolané bakterií E. Coli jsou u nás poměrně časté, průjmy dítěte virového původu jsou nejčastěji vyvolány nákazou rotaviry či adenoviry.

Neinfekční průjem u kojenců a průjem u batolat může být důsledkem malabsorpce. Malabsorpce je stav, při němž je porušeno vstřebávání živin v zažívacím ústrojí. Organismus tak strádá nedostatkem živin, dítě celkově neprospívá, je unavené, slabé a trpí průjmy zpravidla chronického charakteru. Příčin malabsorpce může být více, často se jedná o vrozené poruchy látek, které ve střevech napomáhají štěpit potraviny na jednodušší látky, které se v takto rozštěpené podobě mohou vstřebat dál do těla. Poměrně častý je například deficit tzv. laktázy, což je látka štěpící mléčný cukr, který je obsažen v mléčných výrobcích. Příčinou malabsorpce může být i vrozená alergie na určité složky potravy. Příkladem takovéhoto onemocnění je např. celiakie, jejímž podkladem je alergie na lepek. Lepek je součástí některých obilnin, zejména pšenice, žita a ječmene. Malabsorpce může být rovněž doprovodným projevem cystické fibrózy. Cystická fibróza je dědičné onemocnění, při němž se v organismu vytváří abnormálně hustý hlen, který se mimo jiné může rovněž hromadit ve střevech a omezovat tak vstřebávání živin.

Příčinou neinfekčního průjmu u dětí mohou být dále tzv. nespecifické střevní záněty, k nimž počítáme Crohnovu nemoc a ulcerózní kolitidu. Důvod vzniku těchto zánětlivých onemocnění není doposud přesně znám. Tato onemocnění se však zpravidla projeví až v dospělém věku.

Průjem u miminka a u dětí obecně může být velmi nebezpečný. Průjmová onemocnění totiž představují zejména riziko velkých ztrát tekutin průjmovitou stolicí a rozvoj dehydratace, což může mít pro malé děti i fatální následky. Ztráta tekutin se projeví suchými rty a suchou sliznicí úst, kůže je povadlá, dítě může být zpočátku plačtivé, neklidné, postupně však i apatické s případnými poruchami vědomí. Nejdůležitější součástí terapie průjmů je proto náhrada tekutin a minerálních látek, tedy rehydratace. Pro úhradu tekutin se podávají tzv. iontové rehydratační roztoky. Složení rehydratačního roztoku bylo definováno Evropskou společností pro dětskou gastroenterologii, hepatologii a výživu a pro evropské děti infikované patogenními agens obvyklými v rozvinutých zemích (tzv. ESPGHAN roztoky). Roztok obsahuje definované množství potřebných iontů, důležitou součástí je taktéž glukóza a citrát. Rehydratační roztoky především upravují dehydrataci, udržují hydrataci organismu a ustalují pH v organismu, které se rovněž v průběhu pH může vychýlit ze svých optimálních hodnot. Rehydratační roztoky dle doporučení ESPGHAN jsou volně prodejné v lékárnách. K úhradě ztrát tekutin není u dětí doporučováno podávat nápoje typu Coca-Cola, jablečné a pomerančové džusy.

Dalším opatřením v léčbě průjmových onemocnění je úprava stravy (realimentace). Ta se mimo jiné odvíjí od vyvolávající příčiny průjmu. Pokud se jako příčina průjmu prokáže např. alergická reakce na určité potraviny, je nutné tyto potraviny většinou trvale vyřadit z jídelníčku. V případě infekčních průjmových onemocnění se obecně doporučuje strava lehce stravitelná, musí však být adekvátní věku dítěte. U kojenců se zpravidla zachovává výživa mateřským mlékem, u uměle živených kojenců jsou obvykle doporučovány mléčné výrobky na bázi kravského mléka, jimiž byli živeni již před onemocněním. U batolat a starších dětí je vhodné podávat mixovanou stravu z brambor, rýže, kukuřice, jablečné, mrkvové či banánové pyré, dobré je také kuřecí maso, suchary a starší pečivo.

Vzhledem k mnohým možným příčinám průjmů u dětí a k riziku dehydratace, která může být pro malé děti život ohrožujícím stavem, je lepší konzultovat stav dítěte a pro něj vhodnou terapii s lékařem.