Očkování proti tetanu, přeočkování, vedlejší nežádoucí účinky a reakce

Tetanus je bakteriální onemocnění, jehož původcem je toxin bakterie Clostridium tetani. Clostridium tetani bývá přítomno v trávícím traktu některých zvířat (např. dobytka) s jejichž výkaly se dostává do půdy, kde přežívá. Zdrojem nákazy jsou drobná i větší poranění kontaminovaná půdou.
Inkubační doba tetanu je značně variabilní, obvykle se projevy onemocnění dostavují během tří až třiceti dnů od nákazy. Clostridium tetani produkuje tzv. tetanospasmin, což je toxická látka, která narušuje nervosvalový přenos, typickým projevem tetanu jsou proto křečové stavy. Tetanus se obecně může vyskytovat ve třech formách, a to v generalizované, v lokalizované a v tzv. hlavové formě. Generalizovaná forma tetanu je nejčastější. V některých případech se nejdříve vyskytnou nespecifické projevy infekce - pocení, neklid, bolesti zad apod., později přicházejí generalizované svalové křeče (tj. křeče postihující celé tělo). Křeče jsou zpočátku jen občasné, avšak s postupem infekce se jejich interval zkracuje.
Typicky bývají nejprve zasaženy žvýkací svaly, postupně dochází i ke křečím mimického svalstva. Výraz obličeje připomíná křečovitý smích (označuje se jako tzv. risus sardonicus). Nemocný má v důsledku křečí obtíže mluvit a polykat. Častým příznakem je také ztuhlost šíje a břišních svalů, postupně dochází ke křečím svalstva v okolí páteře, trupu a končetin. Typickým projevem je tzv. opistotonus, kdy poloha těla připomíná v důsledku křečí napnutý luk. Při zasažení dýchacích svalů může dojít k výraznému omezení dýchaní s rizikem udušení.
Podtypem generalizovaného tetanu je tetanus mateřský a novorozenecký. Vstupní branou novorozeneckého tetanu je nesterilně ošetřená pupeční jizva.
Mateřský tetanus může postihnout těhotné ženy, popř. ženy v šestinedělí, bývá dáván do souvislosti s porodem či s potratem v nehygienických podmínkách. Lokalizovaný (místní) tetanus zůstává omezen na oblast poranění, může však také předcházet tetanus generalizovaný. Hlavový tetanus je forma napadající hlavové nervy.

Očkování proti tetanu je v systému očkování ČR řazeno mezi tzv. pravidelná očkování. Vakcína proti tetanu se podává v několika dávkách.
V základním očkování dětí se používá kombinovaná vakcína, jejíž první dávka je aplikovaná kolem 13. týdne věku dítěte a další dvě dávky vždy s odstupem jednoho měsíce. Čtvrtá dávka je pak aplikována v minimálním odstupu šesti měsíců po třetí dávce, tzn. mezi 11. a 18. měsícem věku dítěte.
Tato vakcína zahrnuje dětskou obrnu, záškrt, dávivý kašel, tetanus, očkování dále chrání před infekcí haemophilus influenzae a hepatitidou B. Přeočkování proti tetanu se dále provádí mezi 5. a 6. rokem života a poté mezi 10. a 11. rokem života opět v kombinaci s očkováním proti některým dalším nemocím.
Další přeočkování se doporučuje mezi 14. a 15. rokem věku a následně by měla být v rámci prevence aplikována injekce proti tetanu každých deset až patnáct let.

Očkování proti tetanu zpravidla nemívá vedlejší účinky. V místě vpichu se v některých případech může objevit zarudnutí, otok, bolest, celková reakce na očkování proti tetanu se může projevit teplotou, únavou, bolestivostí svalů. Akutní alergické reakce jsou vzácné.

Tetanus - souhrn:

Původce: Clostridium tetani.

Nákaza: Rány kontaminované půdou.

Očkování v ČR: Pravidelné.

Hrazení z veřejného zdrav.: Hrazeno.

Očkovací látky: Infanrix hexa, Infanrix, Boostrix Polio, Tetavax

Rizikové skupiny: Všichni.

(Informace jsou aktuální k 7/2010.)