Bolest břicha a nadýmání, na levé straně, u dětí, pod pupíkem

Bolest pociťovaná v krajině břišní může mít původ viscerální, somatický, či se může jednat o bolest přenesenou. Zdrojem viscerální bolesti jsou orgány uložené v břišní oblasti. To jsou jednak orgány trávícího traktu - žaludek, tenké a tlusté střevo, játra, slinivka břišní, slezina, níže jsou uloženy orgány močového ústrojí a ženské pohlavní orgány.
Somatická bolest má svůj původ v pobřišnici. Přeneseně pak může být způsobeno bolení břicha od páteře, nebo se bolest může přenášet z hrudníku. Bolest břicha může být i psychického charakteru, např. bolest břicha u dětí a dospívajících je po vyloučení ostatních možných příčin vhodné konzultovat i s psychologem.
Bolesti břicha jsou součástí mnoha onemocnění, k určení správné diagnózy je nutné uvážit lokalizaci a charakter bolesti, kdy se bolest objevuje (např. je-li vázána na období jídla či hladu) a všechny ostatní symptomy pacienta (zvracení, průjem, zácpu, krev ve stolici aj.). Níže uvádíme několik častých příkladů příčin bolestí v oblasti břišní, neboť na tomto místě není možné zmínit všechny. Je však důležité vědět, že bolesti břicha mohou být příznakem i velmi vážných onemocnění a neměli bychom je tedy podceňovat.

Jednou z nejčastějších bolestí, která přivádí pacienty do lékařských ordinací, je bolest břicha v oblasti žaludku. Žaludek se nachází v levé horní polovině břicha a částečně zasahuje i pod žebra. Dráždění žaludku proto může způsobit bolesti břicha na levé straně, možná je i bolest břicha pod žebry. Bolesti žaludku mohou mít krátkodobý i dlouhodobý charakter a mohou se objevovat jak před jídlem, tak po jídle. Bolesti žaludku se projevují například jako křeče či jako píchavá bolest a mohou být navíc provázeny průjmy, zvracením, teplotou aj. Příčiny bolestí žaludku jsou různě závažné. Bolest břicha a nadýmání bývají mnohdy způsobeny jen nevhodnou stravou nebo přejedením. Nafouklé břicho a plynatost se mohou objevit zejména při stravě bohaté na sacharidy. Pocit nafouklého břicha však může rovněž provázet některá zánětlivá onemocnění.
Kromě nesprávné diety může být příčinou bolesti žaludku i žaludeční vřed, orgánová neuróza či rakovina žaludku. Žaludeční vřed vzniká narušením žaludeční sliznice žaludečními šťávami. Bolest se v tomto případě objevuje v období hladu, po jídle se umírňuje. Orgánová neuróza neboli dyspepsie je označení pro mnoho trávicích obtíží, které mají různé příčiny a vyskytují se v různé kombinaci - např. nevolnost, nechutenství, zvracení, průjmy aj.

Další častou příčinou bolesti břicha je appendicitida, tedy zánět červovitého přívěsku (apendixu), neboli tzv. zánět slepého střeva. Typicky pacient nejprve pociťuje celkovou nevolnost a neurčité bolesti břicha pod pupíkem, později se objevují bolesti břicha na pravé straně a charakter bolesti se mění v ostrou a bodavou. Bez včasného operačního zásahu může dojít k proděravění appendixu a k rozvoji zánětu pobřišnice, což je život ohrožující stav pacienta. Bolesti ve zmíněných oblastech břicha bychom proto neměli podceňovat a měli bychom je co nejdříve konzultovat s lékařem.

Včasnou lékařskou konzultaci rovněž vyžaduje bolest břicha v těhotenství. Ta může být banální, avšak může také poukazovat na komplikace s vyvíjejícím se plodem, indikovat potrat či předčasný porod apod. Včasná diagnostika je rozhodující pro zachování zdraví matky i dítěte.

Dalšími možnými příčinami bolestí břicha jsou například: namožení svalu, reakce na stresující zážitek, záněty pohlavních orgánů, žlučníkové kameny, záněty slinivky břišní, záněty jater, bolení břicha od zad, u dětí je často spojená bolest břicha a roupy, které mohou mj. podráždit slepé střevo.

Existují desítky dalších příčin, které bez bližšího vyšetření nelze odhalit. Lékařskou pomoc je vhodné vyhledat zejména tehdy, jedná-li se o akutní, silnou bolest břicha, bolest provázenou alarmujícími symptomy jako je horečka, zvracení, krev ve stolici, dlouhodobé pocity nafouknutí břicha apod.
Součástí vyšetření je sepsání anamnézy (předchorobí), vyšetření břicha pohmatem, případně rozbor krve, stolice, různé zobrazovací metody jako CT, RTG, endoskopie.

Je samozřejmě lepší lékařem včas odhalená banalita, než zanedbané vážné onemocnění.