Nádor na mozku příznaky, rakovina mozku projevy, léčba

Nádorová onemocnění mozku vznikají v důsledku abnormálního, nekontrolovatelného růstu buněk uvnitř mozku. Rozlišuje se tzv. primární a sekundární rakovina mozku.
Primární nádory mozku pocházejí přímo z buněk mozkové tkáně, popřípadě okolních struktur, např. z mozkových obalů.
Sekundární nádory jsou metastatické nádory, které vznikly z dceřiných nádorových buněk jinde lokalizovaného nádoru (například v plicích, v játrech, v pohlavních orgánech aj.) Souhrnně lze primární a sekundární nádory označit jako nádory intrakraniální.

V závislosti na typu nádoru, jeho velikosti a lokalizaci může vykazovat nádor na mozku příznaky různého charakteru. Mezi celkové příznaky rakoviny mozku patří bolest hlavy způsobená zvýšeným nitrolebním tlakem (tzv. syndrom nitrolební hypertenze). Nitrolební tlak se zvyšuje v důsledku růstu nádoru a hromadění tekutiny v jeho okolí. Povaha bolesti může být různorodá.
Mezi další symptomy zvýšeného nitrolebního tlaku patří zvracení, obvykle bez předchozího pocitu nevolnosti, vyskytnout se může dvojité či mlhavé vidění, poruchy vědomí a jiné. Zhoubný nádor mozku často na svou přítomnost upozorní epileptickým záchvatem. Záchvat se může projevit stavem dočasné nepřítomnosti, záškuby končetin, v těžších případech může nastat porucha vědomí, pomočení, silný stisk čelistí s rizikem pokousání jazyka aj. Kromě výše uvedeného jsou dále typické tzv. ložiskové projevy rakoviny mozku. Jedná se o výpadky určitých funkcí, které mozek zajištuje. Jde například o poruchy hybnosti, poruchy smyslových funkcí (zraku, sluchu atd.), poruchy řeči a řada dalších. Neboť víme, která část mozku obstarává onu konkrétní funkci, mohou tyto symptomy poukázat na lokalizaci nádoru. Nádorová onemocnění mozku mohou rovněž vést ke změně osobnosti například ve smyslu zvýšené agresivity, neklidnosti, popřípadě naopak pasivity, apatie apod.

Příčiny vzniku nádorových onemocnění mozku jsou stále intenzivně zkoumány. Mezi rizikové faktory řadíme radioaktivní záření a některé chemické látky. Uplatňuje se rovněž dědičnost.

Diagnostika nádoru mozku se sestává ze sepsání anamnézy, dále z neurologického vyšetření, které zjišťuje rozsah poškození mozku např. na základě vyšetření reflexů aj. Při podezření na nádor je nutné absolvovat další podrobnější vyšetření. Současná medicína má k dispozici řadu diagnostických možností. Ze zobrazovacích metod se užívá počítačová tomografie (CT) a magnetická rezonance, které poskytují obraz mozku v různých řezech a rovinách. Standardní je rovněž elektroencephalografie (EEG), která zaznamenává elektrickou aktivitu mozku. K lokalizaci nádorové masy může být doporučena i pozitronová emisní tomografie (PET). K určení definitivní diagnózy je nutné odebrat vzorek postižené tkáně a podrobit ho histologickému vyšetření. Odběr vzorku nádorové tkáně lze provést například dutou jehlou po vyříznutí malého otvoru do lebky. Přítomnost nádorových buněk lze také zjistit v mozkomíšním moku. Odběr mozkomíšního moku se nazývá lumbální punkce. Zákrok se provádí vpichem jehly mezi bederní obratle.

Způsob léčby rakoviny mozku záleží na typu nádoru, jeho velikosti a lokalizaci. Přihlíží se také k celkovému zdravotnímu stavu pacienta, k jeho věku a k mnoha dalším faktorům. V současnosti se v léčbě užívájí metody chirurgické, radioterapie (ozařování) a chemoterapie. Každá z uvedených metod má své výhody a svá rizika. Lékař by měl pacientovi výběr metody vysvětlit.

Vyléčení z rakoviny mozku záleží na mnoha faktorech, například na histologickém typu nádoru a jeho lokalizaci, dále na včasnosti léčby aj.