Rakovina kůže příznaky, projevy, léčba, u dětí, foto

Rakovina kůže je souhrnné označení pro zhoubná nádorová onemocnění, která postihují kožní tkáň. Výskyt kožních nádorů se celosvětově stále zvyšuje. Ke vzniku rakoviny je náchylná především kůže starých lidí, avšak přibývají i případy, kdy je diagnostikována rakovina kůže u dětí a mladistvých.

Nádor kůže se většinou projevuje v místech, která jsou přímo vystavena slunečnímu záření - typicky v oblastech obličeje, krku, paží, rukou. Klinické projevy rakoviny kůže jsou různé, záleží na typů nádoru. Jednotlivé typy nádorů se vzájemně liší svým vzhledem a chováním nádorových buněk. Z tohoto důvodu nelze univerzálně popsat, jak vypadá rakovina kůže. Mezi příznaky rakoviny kůže lze obecně zařadit tužší, málo zánětlivé hrbolky v kůži, které snadno krvácejí, špatně se hojí a běžná zevní péče nevede k jejich zlepšení. Nádor může také zpočátku připomínat bradavici. Zhoubné nádory se často vyvíjejí z mateřských znamének. Za riziková se považují pigmentová znaménka o velikosti nad šest milimetrů, jevící tvarovou asymetrii, nepravidelnost zbarvení, svědění, krvácení apod.

Rozeznáváme tři typy rakoviny kůže, a to bazaliom, spinaliom a melanom.
Nejčastějším kožním nádorem je bazaliom (bazocelulární karcinom). Vyskytuje se hlavně v oblasti obličeje a v horní části trupu. Vzhledově je variabilní. Může připomínat mokvající či hnisající vřed nebo hladký, lesklý uzlík aj. Prognóza tohoto typu nádoru je po jeho odstranění příznivá, neboť tento nádor nezakládá nová ložiska (nemetastazuje). Bazaliom postihuje zpravidla starší osoby. Spinaliom (spinocelulární karcinom) vychází z výstelkové tkáně. Často se manifestuje jako vředy, strupy.
Spinaliom bývá velmi podobný bazaliomu, na rozdíl od něj však zakládá metastázy a šíří se tak do vzdálenějších oblastí těla. Bazaliom a spinaliom bývají také souhrnně označovány jako nemelanomové kožní nádory.
Nejagresivnější formou rakoviny je melanom. Vzniká z pigmentových buněk kůže (melanocytů). Melanocyty jsou nejvíce patrné v oblasti pigmentových znamének, avšak melanom se může vytvořit v kterékoliv oblasti kůže. Tento typ nádoru je však také nejvzácnější.

Nádorové onemocnění obecně vzniká nekontrolovatelným množením buněk, v tomto případě buněk kožní tkáně. K zahájení nekontrolovatelného množení buněk dochází v důsledku narušení genetické informace buňky. Poškození genetického materiálu buňky může být mimo jiné následkem působení ultrafialového záření na pokožku. Zdrojem ultrafialového záření jsou sluneční paprsky, ale i solárium. Dalšími činiteli vyvolávajícími rakovinu kůže může být opakovaná expozice rentgenovému záření, vystavení se některým chemickým sloučeninám či radioaktivním látkám.

Diagnostiku rakoviny kůže provádí odborný kožní lékař. Pigmentové skvrny vyšetřuje lékař dermatoskopem, což je zjednodušeně řečeno speciálně upravená osvětlená lupa. Ke stanovení jednoznačné diagnózy včetně určení konkrétního typu nádoru je nutné odebrat vzorek postižené tkáně a podrobit ho histologickému vyšetření.

Způsob léčby rakoviny kůže záleží na typu nádoru a jeho rozsahu. Přihlíží se rovněž k celkovému zdravotnímu stavu pacienta, k jeho věku, k předpokládaným kosmetickým následkům a k řadě dalších faktorů. V současné medicíně se v léčbě nádorů kůže uplatňují tyto metody: chirurgický zákrok (vyříznut postižené tkáně, v některých případech je nutné odstranit i spádové lymfatické uzliny), chemoterapie (metoda, která pomocí chemických látek tlumí buněčný růst a likviduje nádorové buňky), radioterapie (ozařování ionizujícím zářením), elektrokauterizace („vypalování" poškozené tkáně s využitím elektrického proudu), léčba laserem, zmrazení nádorové tkáně kapalným dusíkem. I po ukončení vlastní léčby by měl být pacient dlouhodobě sledován. Po odstranění nádorové tkáně lze v některých případech provést plastickou rekonstrukci místa defektu.

Kůže zastává v naše organismu řadu životně důležitých funkcí (ochranná bariéra těla, sídlo smyslových funkcí, regulace tělesné teploty, estetická funkce a mnoho dalších). Onemocnění kůže jsou proto velmi nebezpečná a je důležité kůži chránit. Základem prevence rakoviny kůže je její ochrana před slunečním zářením (doporučuje se používání opalovacích krémů s vysokým faktorem, omezení vystavení kůže ostrému slunci, omezení návštěv solárií, atd.). Dále je potřeba sledovat změny na kůži, kontrolovat znaménka a všímat si nově vzniklých útvarů. V případě jakýchkoliv sporných nálezů je vhodné konzultovat věc s lékařem. Na tomto místě platí, že je lepší přijít několikrát zbytečně, než jednu pozdě, neboť kůže je orgán, bez něhož se žít nedá!