Rakovina tlustého střeva příznaky, projevy, léčba

Kolorektální karcinom je zhoubný nádor tlustého střeva a konečníku. Toto onemocnění se rovněž někdy označuje jako rakovina tlustého střeva.

Nádor tlustého střeva vzniká nekontrolovatelným množením výstelkových buněk střevní sliznice. Karcinom se vyvíjí zpravidla velmi dlouhou dobu, i několik let. V průběhu svého vývoje se nejdříve šíří v prostředí sliznice střeva, později může prorůstat přes střevní stěnu, nádorové buňky se cestou lymfatického oběhu mohou zanést do jater, plic a jiných orgánů, kde zakládají nová ložiska.

Růst kolorektálního karcinomu často probíhá po dlouhou dobu bez výraznějších příznaků. Projevy rakoviny tlustého střeva závisí i na lokalizaci nádorů. Nádory v pravé části střeva se obvykle manifestují až v pokročilejším stádiu nemoci, zatímco nádory v levé polovině tlustého střeva se zpravidla projevují dříve. Mezi příznaky rakoviny tlustého střeva patří typicky přítomnost krve ve stolici (toto se může projevit jako černá stolice), hlenovitá stolice, poruchy vyprazdňování (střídání zácpy a průjmu), pocity plnosti a neúplného vyprázdnění, plynatost, dále může být onemocnění doprovázeno chudokrevností, bolestí břicha, hubnutím, zvýšenou teplotou apod. Pokud nádor uzavře průsvit střeva, může se onemocnění projevit jako náhlá příhoda břišní.

Na vzniku rakoviny tlustého střeva se podílí mnoho činitelů. Za hlavní rizikové faktory jsou považovány způsob stravování a dědičná zátěž. Riziko onemocnění zvyšuje strava chudá na vlákninu a příjem nadměrného množství masa a živočišných tuků. Nepříznivý vliv na rozvoj nemoci má také potrava upravovaná grilováním či smažením, dále kouření a konzumace nadměrného množství alkoholu. Podkladem dědičné zátěže může být například některý z genetických syndromů, s nímž je vznik kolorektálního karcinomu spojen (např. familiární adematózní polypóza, Lynchův syndrom a řada dalších).

Součástí diagnostiky nádoru tlustého střeva je mimo jiné sepsání anamnézy, dále vyšetření per rektum (konečníkem), kdy lékař posoudí průsvit konečníku, charakter jeho stěn, přítomnost krvácení apod. Doporučeny mohou být také metody rentgenologické a endoskopické. Kolonoskopie, též koloskopie (colon = tlusté střevo) je endoskopická metoda, při níž se do konečníku zavádí optický přístroj, který umožní přehlédnout celou sliznici tlustého střeva a odebrat její vzorek. Odebraný vzorek je podroben histologickému vyšetření, na jehož základě je stanovena diagnóza nádoru, případně jeho typ. Vzhledem k možným metastázám je nutné posoudit rozsah postižení organismu i podle RTG plic, CT malé pánve, sonografie jater aj.

Léčba rakoviny tlustého střeva je převážně chirurgická, kdy se odstraňuje část střeva s nádorovou masou a přilehlé lymfatické uzliny. Operační zákrok může být ještě následován chemoterapií, která pomůže zničit zbylé nádorové buňky. Způsob léčby záleží na stádiu onemocnění, typu nádoru a mnoha dalších faktorech. Navrhovaný léčebný postup by měl pacientovi vysvětlit odborný lékař.

Prognóza kolorektálního karcinomu závisí na době zahájení léčby. Z tohoto důvodu a z důvodu stoupajícího výskytu rakoviny tlustého střeva byly zavedeny screeningové programy, které jsou zaměřeny na zjišťování přítomnosti krve ve stolici. Kromě preventivních vyšetření se samozřejmě doporučuje i dodržování zdravého životního stylu a správná strava.