Zápal, zánět mozkových blan příznaky, meningitida

Meningitidou rozumíme obecné označení pro zánět mozkových blan. Původcem meningitid jsou nejčastěji bakterie či viry, vzácněji může být zánět vyvolán i jinými mikroorganismy, např. mykotickými. Za určitých okolností může tuto nemoc teoreticky způsobit jakýkoliv mikrob.
Z bakteriálních původců jsou nejčastějšími vyvolavateli zánětu mozkových blan u dětí: Streptococcus agalactiae či Streptococcus pneumoniae (tzv. pneumokok), Haemophilus influenzae, Neisseria meningitidis (tzv. meningokok), také například Listeria monocytogenes.
U dospělých se uplatňují především meningokok a pneumokok, rovněž Borrelia burgdorferi (původce lymeské boreliózy) aj.
Virový zánět mozkových blan může být způsoben např. virem klíšťové encefalitidy, viry chřipky, příušnic, zarděnek, spalniček, herpetickými viry aj.

Obecně se projevuje zánět mozkových blan příznaky tzv. meningeálního dráždění, k nimž řadíme zejména: Prudké bolesti hlavy, nauzeu a zvracení, v různé míře poruchy vědomí, světloplachost, přecitlivělost na hluk a dotek, spasmus šíjového svalstva (pacient zaujímá polohu hlavy a trupu v záklonu). Tyto příznaky mohou v různém rozsahu a kombinacích provázet onemocnění související se zánětem mozkových blan.

V diagnostice meningitid se mj. uplatňuje laboratorní vyšetření mozkomíšního moku, které upřesní původce nákazy, což je základem pro zahájení vhodné léčby.

V následujícím odstavci si uvedeme několik informací o tzv. meningokokovi, tedy bakterii Neisseria meningitidis, která může být původcem meningitid.

Meningokok osidluje horní cesty dýchací, přenos se uskutečňuje kapénkovou nákazou. Inkubační doba činí 1 – 8 dnů.
Nakažlivost onemocnění je vysoká, avšak je rovněž důležité zmínit, že u většiny lidí se po osídlení nosohltanu rozvine pouze nosičství, aniž by tito lidé měli nějaké příznaky onemocnění.
Průnik meningokoků dále do krevního řečiště však může usnadnit narušení slizniční bariéry nosohltanu např. v důsledku prodělávané respirační infekce, kouření, pobytu v prašném prostředí, fyzického vyčerpání apod.
Pokud dojde k pomnožení meningokoků v krevním řečišti, může se jako nejzávažnější forma onemocnění rozvinout tzv. meningokoková sepse, která se zpravidla projevuje nejprve nespecificky teplotou, únavou a bolestmi kloubů, následně se na kůži objeví charakteristické petechie (tečkovité krvácení do kůže). Tato forma onemocnění je velmi nebezpečná, k úmrtí mnohdy dochází i během 24 hodin od prvních příznaků.
Druhou formou onemocnění je meningokoková meningitida, která se většinou projevuje výše popsanými známkami meningeálního dráždění. Oproti meningokokové sepsi má zpravidla příznivější průběh a nevykazuje tak vysokou úmrtnost. Možná je také smíšená forma meningokokové sepse a meningokokové meningitidy. V současné době se lze proti meningokokům nechat očkovat. Bohužel se však meningokok vyskytuje v několika typech a v současné době nemáme pro všechny jeho varianty účinné očkovací látky. Přesto lze toto očkování, zejména při cestách do oblastí s epidemickým výskytem této nemoci, doporučit. V ČR je toto očkování na žádost a není tedy státem hrazené.