Laryngitidou rozumíme zánětlivé onemocnění hrtanu (laryngu).
Hrtan je součástí dýchacích cest, navazuje na hltan a přechází do průdušnice. Je umístěn na přední straně krku a tvořen soustavou chrupavek, u mužů je jeho část patrná jako tzv. ohryzek. Součástí hrtanu je tzv. hrtanová příklopka, což je tenká chrupavka uložená za kořenem jazyka, která brání vdechnutí sousta při polykání.
V oblasti hrtanu dochází k tvorbě hlasu, hlasivka se odborně označuje glottis a člení hrtan na tři části – část nad hlasivkami (supraglottická), část hlasivková a část pod hlasivkami (subglottická).
Toto dělení má význam pro klasifikaci zánětů. Podle časového průběhu pak rozlišujeme akutní a chronický zánět hrtanu. Za chronický zánět pokládáme zánět trvající šest a více týdnů.
Akutní laryngitida je v naprosté většině případů způsobena virovou infekcí, bakterie ji vyvolávají spíše vzácně. Bakteriální infekce však často nasedá na virem postiženou sliznici. Onemocnění je často předcházeno zánětem horních cest dýchacích.
V typickém obraze nese akutní zánět hrtanu příznaky suchého, dráždivého kašle, který po několika dnech přechází v kašel produktivní, objevuje se rovněž chrapot. V léčbě je důležitý především hlasový klid, dostatečný přívod tekutin a dle potřeby léky na tlumení kašle, eventuelně léky na snížení teploty. I v případě, že je diagnostikována virová laringitida, léčba antibiotiky se většinou doporučuje z důvodu časté následné bakteriální infekce, jak bylo uvedeno výše.
Stejně jako každý akutní infekční zánět horních cest dýchacích je akutní laryngitida nakažlivá. U dětí ve věku 1 – 5 let se často setkáváme s tzv. akutní subglottickou laryngitidou. Téměř výlučně se objevuje tato laryngitida u dětí zcela zdravých či jen mírně nachlazených, a to náhle vzniklým záchvatovitým štěkavým kašlem, který přichází zpravidla v noci. Pro riziko dušení je nutné přivolat lékaře. Epiglottida, nebo-li zánět příklopky hrtanové rovněž postihuje zejména děti do 10 let, rovněž se však může vyskytnout tato laryngitida u dospělých. Na rozdíl od předchozích jsou původcem epiglottitidy bakterie, nejčastěji streptokoky či haemophily. Zánět epiglottis se projevuje výraznými bolestmi v krku, které se zhoršují při polykání. Nemocný má problém i s polknutím vlastních slin. Dále vykazuje tato laryngitida příznaky horečky a celkové schvácenosti. Pro svou závažnost je nezbytná na tento akutní zánět hrtanu léčba za hospitalizace nemocného.
Chronické záněty v oblasti hrtanu jsou zpravidla způsobené jeho dlouhodobým drážděním inhalačními škodlivinami, nejčastěji cigaretovým kouřem, dále např. prachem či výpary různých chemických látek. K příznakům chronické laryngitidy patří především chrapot, který se zhoršuje při dlouhodobém mluvení či při expozici dráždivým inhalačním škodlivinám, dále pocit suchosti v hrtanu, šimrání v krku, kašel. Bolesti či teploty se většinou nevyskytují.
Základem léčby jsou především režimová opatření zaměřená na vyvarování se dráždivým škodlivinám. Doporučena může být rovněž inhalace Vincentky s kortikosteroidy či antibiotiky.
Včasná diagnostika a léčba chronické laryngitidy je důležitá z hlediska prevence nádorových onemocnění hrtanu. Při obtížích je nutné vyhledat svého praktického lékaře, případně přímo ORL specialistu.
Zákaz kopírování jakékoliv části tohoto webu - Copyright heo.cz © 2012